Feldarska Mytologie

<<Zpět k legendám |  Stáhnout Feldarskou mytologii

Dle barbarské mytologie žijí lidé v Midgardru („usedlost uprostřed“), jedná se o lidmi osídlenou a „ochočenou“ část kosmu. Kolem Midgardru se rozprostírá Útgardr, svět zlých moster a obrů, kde vládne chaos (astrální svět). Lidskému Midgardru odpovídá jeho nebeský ideální vzor, svět bohu –Ásgardr. Jednotlivé šlechtické rody mají své mýtické předky právě v rodech jednotlivých bohů.

Bohové

Rod vzešlý od Farsetiho – Medvedovci

Farseti – soudce bohů, bývá zobrazován jako velký silný muž, který má přes záda přehozenou medvědí kožešinu a hlava medvěda mu končí na čele. Medvěd je i jeho symbolem.

Frigg – Jeho žena, má sestru Jord, bohyně manželské lásky, ochraňuje zemi před přírod. katastrofami. Zobrazována jako pohledná žena kyprých tvarů a široké pánve, bývá zobrazována obklopena dětmi, často též kojící. Při sklizni se uctívá právě tato bohyně.

Eir – Dcera Farsetiho a Frigg, bohyně léčení, bylinářství, lékařství. Drobná blonďatá dívka zobrazovaná v bílé říze. Ve vlasech mívá vpletené květy heřmánku, jitrocelové listy,…

Verté – Marnova žena, sestra Eir, bohyně lesů a jejich správy, když jde někdo pro dříví, nechává na hranici lesa pro Verté desátek, aby stromy zas dorostly. Opet štíhlá, křehká dívka, hnědé vlasy, zelená říza, jejím symbolem je borovice.

Rod vzešlý od Aegiho – Harvenovci

Aegi – nejstarší bůh, bůh vody a času, sám ze sebe vytvořil Donara, bývá zobrazován jako do půl těla nahý s bílými vlasy, který drží v ruce obrovskou lasturu, když na ni zatroubí, vylijí se moře z břehu, zatopí celou zemi a prežijí jen ti nejlepší z lidí, kteří dají vzniknout novému lepšímu pokolení.

Donar – Bůh blesku, bouře, válečnictví, za ženu má Jord. Když se blýská, říká se, že s Ketarem cvičí a že se jiskří jejich zbraně. Jeho atributem je meč.

Jord – družka Donara (byla mu nevěrná snad s celým panteonem), sestra Frigg, bohyně nevázané lásky, plodnosti. Skutečně nádherná žena, často spoře oděná, znázorňovaná ležící na poli nebo mezi ovocem či zeleninou, pri zasévání prvních semen do země se pálí ohně a slaví její svátky.

Bragi – syn Donara a Jord, dvojče Lopta, bůh poesie a pití

Lopt – syn Donara a Jord, dvojče Bragiho, bůh štestí, hazardu, zlodějů Oba bratři znázorňováni nejčasteji pospolu ve společnosti velkého množství sličných žen. Jsou pohlední, vesele oblečení. Bragi mívá v ruce pohár vína nebo husí brk a Lopt kostky.

Rod vzešlý od Njord – Hádové

Njord – žena Gammiho, bohyně magie, ženská postava, které není vidět nikdy do tváře, buď ji má skrytou pod maskou nebo pod kápí, mezi lidmi se neví, jestli je tak hezká nebo tak ošklivá, každopádně kdo by na ni pohlédl, okamžite by se odebral do Gammiho království

Gammi – bůh smrti, stráží podsvětí, aby se mrtvé duše nedostaly zpět na zem. Bývá celý zahalen do černého plášte. V ruce drží obrovskou sekyru, kterou mu Ketar ukul. Kdo chce opustit podzemí, musí se s ním utkat. Ješte ho nikdo nepřemohl. Problém je, že i on musí spát a když spí, hlídá podzemí Ór, obří medvěd.

Tepir – syn Njord a Gammiho, bůh noci, který oživil první nemrtvé, Gammi mu to dovolil, ale zakázal mu do nich vkládat duše, on zákaz porušil, Farseti ho odsoudil k tomu, že přijde o část své duše, ale Tepir za pomoci Jord uprchl. Ríká se, že původně byla v noci úplná tma. Měsíc a hvězdy na nebe umístili bohové, aby měli vůbec šanci Tepira někdy v jeho království najít.

Rod vzešlý od Ketara – Liskoni

Ketar – bůh ohně, bůh kovář, kovářství je nejstarším řemeslem. Statný muž zobrazovaný jako kovář, když uhodí hrom, říká se, že to Ketar tluče do nebeské kovadliny a když se k tomu blýská, tvrdí lidé, že cvičí svůj um s Donarem a že se tak jiskří od srážky jejich zbraní.

Lifa – žena Ketara, bohyně obchodu a peněz. Bývá zobrazována s natrženým mešcem, ze kterého se prý stále sypou zlaťáky a který je prý nekonečný. Marn – jejich syn, bůh cest a cestování, ve jménu Marna se žehná i lodím a jezdeckým koním. Na rozcestí stávají jeho modlitebničky, které by měly pomoct poutníkům najít tu správnou cestu. Někdy je zobrazován jako poutník s pláštem a holí, námořníci ho znají jako vítr, co jim duje do plachet.

Verté – Marnova žena, sestra Eir, bohyně lesů a jejich správy, když jde někdo pro dříví, nechává na hranici lesa pro Verté desátek, aby stromy zas dorostly. Štíhlá, křehká dívka, hnědé vlasy, zelená říza, jejím symbolem je borovice

„Lidské tělo a Zem byly vždy jedním, proto naše mrtvé zemi vracíme. Dech je spojen se vzduchem, krev s vodou a tělesná teplota s ohněm. Hlava odpovídá nebi, hruď vzduchu, břicho moři, nohy zemi, kosti kamenům, žíly vetvím, vlasy trávě a lidské smysly zvířatům.“ „Čas se cyklicky opakuje. Vše co tu bylo, prřjde znovu. Tak, jako my jsme se vylodili u břehu starého Feldaru, může se jednou vynořit horda cizincu u břehů našich. Každý věk se střídá doba blahobytu s časem zmaru a řád našich ještě dnes poklidných životů může již zítra prostoupit chaos.“

<<Zpět k legendám |  Stáhnout Feldarskou mytologii